Mořských řas existuje celá řada druhů a ty se mezi sebou liší nejen vzhledem a botanickými klíči, ale především složením a obsahem výživných látek, které jsou prospěšné člověku nebo zvířatům. Jsou zařazovány do kategorie superpotravin vzhledem k velmi vysokému obsahu živin, a také se konzumují ve omezeném množství.mořská řasa při odlivu

Proč upřednostnit řasu Dulse

Nejsou sladkovodní – sladkovodní řasy nemají tak bohatý obsah živin, jako rostliny rostoucí na mořském dně. Mořská voda obsahuje mnohem více minerálů a stopových prvků, z nichž mnohé se nevyskytují v zemědělské půdě. Tím mohou náš jídelníček obohatit velice významně.
Rostou při pobřeží chladných vod – čím chladnější životní prostor, tím musí být živá rostlina odolnější a vytvořit si potřebné zásoby pro přežití v drsných podmínkách. Je známo, že řasa Dulse obsahuje minerály v koncentrované podobě, zejména jód a železo. Železo barví řasu do červeno hnědých odstínů a díky zvýšenému obsahu jódu máme dispozici vynikající tzv. organický zdroj tohoto prvku, který je výhodnější než v anorganické formě jodidů a jodičnanů.Sushi s mořskou řasou
Nevyskytují se ve znečištěném prostředí – ke svému růstu potřebují panenskou přírodu a nesvědčí jim chemické znečištění těžkými kovy, ropou a dalšími průmyslovými odpady. Většina z nich se na trh dodává v BIO kvalitě, kdy je pěstování podrobováno pravidelným kontrolám a chemickým rozborům.
Šetrně se zpracovávají – kvůli zachování všech přirozených látek a původní jakosti se suší pouze na vzduchu při pokojové teplotě, nikoli horkem, a ani se jinak tepelně neupravují, např. pražením nebo vařením.
Obsah látek je velmi koncentrovaný – proto stačí na jedinou porci jídla využít pouhých deset až patnáct gramů rostliny. V ideálním případě bychom je neměli tepelně zpracovávat a měli bychom je konzumovat v syrovém stavu, kdy je obsah látek nejvyšší. Pro přípravu vařených či dušených jídel se ale hodí také, např. do polévek nebo nádivek.